Na zádech ponesu všechno tvé trápení

Kolik, že zármutku vytřesu z Tebe

Vím, že když bičíkem pleskneš mě v znamení

Cválám si krajinou....

nad hlavou - nebe

 

Nozdrami nasávám opojnost prostoru

V rytmu svém třídobém, pod kopyty zem

Srdce mé blažené chce až tam k obzoru

Slunce když krvácí....

Zem má - rudý lem

 

Letím vstříc předělu s posledním Taxisem

Jenom ten lidský tvor divně se třese

Je to jak mýtina, po cestě pralesem

Před hranou brzdím...

co žok jenom snese

 

Cuká mi v tlamě ....

Že by to od smíchu?

Či je to udidlem?

 

Žok na mém hřbetu, se podivně chvěje

 

Nebo se v duši mé zrodil ten dávný sen?

 

Já jednou to skočím...

 

Vše k tomu již spěje