​

 

Láska je úděl bez příčiny

Je v gatích vzadu tmavý pruh

Je trpká jako ostružiny

A opojná jak ranní vzduch

 

Láska je prostě mráz i v létě,

to prázdné místo na lafetě,

co čeká pouze na Tvé tělo,

jež k smrti ještě nedospělo.

 

Láska je tichá i když křičí

Jak miluje Tě do ucha

Tancuje naráz u dvou tyčí

U dvou pramenů ropucha

 

Laská je chladno z horké dlaně,

Tvé nahé tělo na mém laně,

jež houpe se už drahnou chvíli,

můj obdiv k němu stále sílí.

 

Láska je účet na hostině,

i pravdou skrytou

v každém víně

Láska je novinový článek

v něm samé kecy

na pár stránek

 

Hledal jsem důkaz o nevině

však láska má jen otázky

teď krátký kvíz je v polovině,

 

zůstaly stejné obrázky

 

Láska je

             pr

             ů

             .

             . 

             le

             z

          m e z i

           p   l   o   t   y,

 

a taky výkřik ze samoty

 

„Kdo chce jít se mnou?“

„Já jsem sama!“

„Kdo chce jít se mnou?“

„Já jsem sám!“

 

„Tak hergot kluci!“

„Vždyť jsem pana!“

​

„Tak hergot holky…“

„... nejste panny!“

 

 

po lanu lezu suchý z vany

obrázky na zeď přitloukám