Hradní pán - 1
Aktualizováno: 14. 7. 2022
Vzpomenuli si na mé dětství, od toho raného až do věku zhruba 10 let, jsou mé vzpomínky téměř výhradně tvořeny obrazy, ději, slovy, pocity citu i pocity doteků spojených s jednou osobou. Je jím můj dědeček z tatínkovi strany.
S babičkou bydleli v městečku Sobotka ve velkém měšťanském domě, který stál (a stále ještě stojí) na krásném, čtverhranném náměstí, jehož 2 strany tvořily domy s podloubím.
Dům sám o sobě působil tajemně až mysticky a to díky babičce, které se ve chvílích volna věnovala těm záhadným věcem, jako je věštecká koule, Tarot a jiné vykládací karty, numerologie a především velmi starému kulatému stolu, jehož tajemství a funkci jsem v té době nechápal. Jistě si umíte představit, jak všechny tyto tajuplné předměty vzrušovaly fantazii malého kluka a vzbuzovaly v něm naději, že jednou tomu všemu přijdu na kloub.
Nemohlo to samozřejmě dopadnout jinak, než že tento můj příběh se dostal až do jedné z mých posledních knih. Začíná to knihou Amnézie a kupodivu zdaleka nekončí, neboť ten malý chlapec je stále ve mě, plný svého nadšení ptát se: "Proč?" a pátrat po odpovědích, abych je nakonec nacházel v sobě.
Je to můj osobní pocit z cesty, ale nějak tuším, že podobné to bude i u Vás, jen kulisy Vaší hry budou pochopitelně jiné.
Kniha Amnézie je příběhem o návratu z krajin zdánlivého zapomnění a putováním Astrální krajinou. Když cíl je dosažen - dá ovšem mnohem více otázek, než by dal tu jednu hledanou odpověď. Tu na mnou, tak vytouženou umanutost po odpovědi. Na otázku, na kterou stále hledám odpověď :
"Kdo já vlastně jsem?"
Vraťme se ale do Sobotky 60 - 70 let minulého století...
Prostor náměstíčka, jak již dobře vít, ze dvou stran tvořila ucelená řada měšťanských domů s úchvatným podloubím u každého z nich. Celek pak umocňovala velká a funkční kašna v jeho středu.
A tady můj příběh začíná ... a nebojte se, bude mít pokračování ...
Komentáře