Velmi často a rád se stávám vědomě bdělým, leč nezúčastněným, pouhým to pozorovatelem okolního světa; té téměř bezchybné iluze. Iluze, že svět tak, jak jej vnímáme, je reálný a hmotný. Já se domnívám, že to je pouhé zdání, podmínka uvěřitelnosti proto, aby si skotačící vědomí, tedy vědomá energie, mohla hrát své divadlo na hmotu.