PROČ PÍŠU, JAK PÍŠU?

​

​"Začal jsem psát už na gymnáziu - někde ve třetím ročníku - takže tak v roce 1980. To už je opravdu dávno. Nejprve to byly básničkya tou první vůbec byl :"

​

ŠPAČEK

​

co ti chybí špačku

křídla máš a na dopravní značku

na čepici strážníka

na bílou blůzku, na holá ramena

jen strefuješ svá vyznání

a ti dole, blázni uhnaní

to trpí

co ti chybí špačku

křídel mít pár, jako ty

bych na dopravní značku 

i já poslal svoje vyznání

​

Po této prvotině, která je opravdu bez jediného, pozdějšího zásahu do obsahu, či formy to už začalo tryskat z jakéhosi pro mne v té době ještě neznámého zdroje.

​

Změna v mém literárním směřování se udála o pár let poději, kdy se mi do rukou dostala, pro mou další tvorbu, přelomová kniha

​

Snídaně šampionů od Kurta Vonneguta Jr.

​​

Ta kniha mě natolik zaujala, že jsem po prvních, přečtených stránkách, které se rozhlížely zvědavě po mém vnitřním vesmíru, pochopil, že i když miluju verše a poezii​, budu jednou, až tomu nastane příhodný čas, psát i prózu. Ta doba nastala na přelomu let 2016 a 2017, příchodem přítele Parkinsona.

​

Čeněk Pekař, 24.11.2025