Krasohled
copak holka co se stalo, že ses takhle zřídila
každý máme občas splíny, tak co bys to měnila
to už patří jaksi k žití, šplhat vzhůru na kopec
je tam zřejmě lepší rozhled, cestou sbíráš jalovec
nevíme, kde život vzal se, nevíme, co bude pak
každému však měří stejně, život není darebák
když se potom podíváme do svých očí naposled
//: zjistíme, že se v nich točí jako v tůni krasohled //:
z jalovce pak vaříš truňky, které léčí cokoli
novou mízu pro tvé buňky, třeba i zrak sokolí
s ním hned vidíš každou vrásku, a že jich máš na čele
tak se nemrač do zrcadla, život lze žít vesele
až se jednou vydrápeme na ten kopec konečně
doufám, že si vzpomeneme na všechno to zbytečné
co jsme cestou posbírali, pak nám z kapes vypadlo
v cíli je to houby platné, stačí nám jen zrcadlo
nevíme, kde život vzal se, nevíme, co bude pak
každému však měří stejně, život není darebák
//: abychom se podívali, do svých očí naposled
ve kterých se jako v tůni pootáčí krasohled //: